Externí DAC s integrovaným USB rozhraním jsou stále populárnější a často také nejjednodušší cestou, jak získat na PC opravdovou hi-fi reprodukci. V dnešní recenzi si představíme jednoho z horkých kandidátů na podobné zařízení.
Diskuze k článku: Styleaudio CARAT-Topaz Signature: USB DAC pro náročné
10.11.2011, Petr Štefek, recenze
1) co přesně jde do usb z PC, že je problém digitální přenos. Analogový signál má vznikat až ve zvukovce, co všechno se nabalí do digitálního signálu putujícího do zvukovky? Pokud to projde přes ovladače systému, tak hrozí převzorkování a bůh ví jaké další zmršení oproti Asiu. Podporuje takováto zvukovka ASIO komunikaci?
2) optický signál stejný problém, v PC se dekóduje zvukový formát na digitální proud, který asi projde přes ovladače systému (převzorkování, úprava), a do zvukovky pak půjde už nepůvodní signál. Není to tak?
3) Jak někdo může zaměnit v článku vstup za výstup to nechápu?: Po přepojení Styleaudio na optický výstup ESI Prodigy HD2.
2) optický signál stejný problém, v PC se dekóduje zvukový formát na digitální proud, který asi projde přes ovladače systému (převzorkování, úprava), a do zvukovky pak půjde už nepůvodní signál. Není to tak?
3) Jak někdo může zaměnit v článku vstup za výstup to nechápu?: Po přepojení Styleaudio na optický výstup ESI Prodigy HD2.
Odpovědět0 1
Nešlo by otestovat i tento celkem zajímavý převodník CAMBRIDGE DacMAGIC?
Odpovědět0 0
Pro každého, kdo chce poslouchat hudbu. Stačí kvalitní A/V receiver, ten připojit digitálně na PC či CD přehrávač a jeho DAC již vykonají své. Jednoduché, funkční, účinné a levné. Samozřejmě drtivá většina tlučhubů zde hudbu neposlouchá, ale jen se za každou cenu bude nimrat ve svých audio řetězcích a neustále budou nespokojeni...
Odpovědět0 0
Vaše tvrzení má jeden háček, AV reciever je primárně určený pro filmy a jeho multikanálový výstup ani zdaleka nedosahuje kvality běžného integrovaného stereo zesilovače. Opravdu si myslíte, že jsou všichni mimo když investují do dražších komponent primárně určených pro stereo?
Odpovědět0 0
Znám člověka, který nepozná zesílení středů o 9dB. Pro něj opravdu nemá smysl do poslechu investovat...
Odpovědět0 0
Zase když člověk nechce slyšet, tak neslyší i přesto, že k tomu má dispozice:)
Odpovědět0 0
Dobrý den, opět děkuji za zajímavou recenzi! Když srovnávám pro mé potřeby z vašich recenzí ESI Dr. DAC Prime a Styleaudio CARAT-Topaz Signature, vychází mi to tak skoro nerozhodně. Opakuji, že je to pro mé potřeby, nikomu tento názor nenutím. Chtěl bych se zeptat: na sestavě PC + interní zvuk. karta s optickým výstupem + kvalitní SW přehrávač (např. foobar2000) + externí DAC (spojený samozřejmě přes tu optiku). Jaká je role interní zvukové karty nebo chipu? Je to v této sestavě jenom a pouze media konvertor, který to, co "vyplodí" foobar2000 převede na optický digitální signál a nebo je role tohoto zvukového adapteru "vyšší", částečně ovlivňující zvuk před před posláním přes optiku?
Odpovědět0 0
Zaleží hodně na tom, co je zbytek vašeho řetězce a zda by Vám opravdu nestačilo vést audio po USB. Foobar2000 vidím osobně jako nezbytnost (kernel streaming). Funkce interní zvukové karty je jasná ... digitální transport.
Pomůžu si zde citací Pana Vrány (casea), který dělá moduly pro zvukové karty a přehrávače:
"Vylepšení zvuku se týká jak analogových výstupů zvukové karty ESi Juli@ tak SPDIF digitálního výstupu, především pak nově provedeného SPDIF digitálního výstupu, který je korektně terminován, čas náběžné hrany je 5,6nS oproti původním 10,8nS a obsahuje reclock z jednoho ze dvou oscilátorů Tent Labs. Původní SPDIF výstup karty tento reclock postrádá. Stejně tak i spousta CD přehrávačů a to i těch velmi drahých. Výrobci zřejmě nemají potřebu digitální výstup přehrávačů dělat kvalitní, jde jen o doplňkovou funkci. Nový SPDIF výstup je vyvedený na 75ohmový BNC terminál. Není tedy potřeba použít výrobcem přibalenou redukci. Protože je použitý zmíněný reclock a ten je závislý na samplovacím kmitočtu nahrávky lze na novém digitálním výstupu využívat jen jednu škálu samplovacích kmitočtů. Díky reclocku se snižuje jitter ve výstupním signálu a významným způsobem to přispívá ke zvýšení kvality zvuku.V praxi při hraní z PC to omezení samplovaček není nikterak podstatné. Stačí využít upsampling plugin, nastavit jej například na 176,4kHz. Tento plugin jakoukoliv samplovačku přesampluje na tuto zvolenou defaultní frekvenci. Protože se jedná o synchronní upsampling tak zvuková kvalita není degradována, není to případ ASRC."
Pomůžu si zde citací Pana Vrány (casea), který dělá moduly pro zvukové karty a přehrávače:
"Vylepšení zvuku se týká jak analogových výstupů zvukové karty ESi Juli@ tak SPDIF digitálního výstupu, především pak nově provedeného SPDIF digitálního výstupu, který je korektně terminován, čas náběžné hrany je 5,6nS oproti původním 10,8nS a obsahuje reclock z jednoho ze dvou oscilátorů Tent Labs. Původní SPDIF výstup karty tento reclock postrádá. Stejně tak i spousta CD přehrávačů a to i těch velmi drahých. Výrobci zřejmě nemají potřebu digitální výstup přehrávačů dělat kvalitní, jde jen o doplňkovou funkci. Nový SPDIF výstup je vyvedený na 75ohmový BNC terminál. Není tedy potřeba použít výrobcem přibalenou redukci. Protože je použitý zmíněný reclock a ten je závislý na samplovacím kmitočtu nahrávky lze na novém digitálním výstupu využívat jen jednu škálu samplovacích kmitočtů. Díky reclocku se snižuje jitter ve výstupním signálu a významným způsobem to přispívá ke zvýšení kvality zvuku.V praxi při hraní z PC to omezení samplovaček není nikterak podstatné. Stačí využít upsampling plugin, nastavit jej například na 176,4kHz. Tento plugin jakoukoliv samplovačku přesampluje na tuto zvolenou defaultní frekvenci. Protože se jedná o synchronní upsampling tak zvuková kvalita není degradována, není to případ ASRC."
Odpovědět0 0
Díky, trošku se v tom sice ztrácím, ale snad jsem to pochopil. Já jsem se Vás ptal už i v diskuzi k ESI Dr. DAC Prime na míru "zkreslení" kvůli USB. Mám na zákl. desce optický výstup, tak jsem přemýšlel, že bych využil spojení s DACem přes optiku. těch 150Kč za krátký optický kabel mi nevadí. obecně by mi stačil Dr. DAC prime, protože jak jsem psal i před tím, dost často potřebuji propojit zesilovač ve vzálené zóně a z technických důvodů je pro mě optika skvělé řešení. proto dávám přednost více Dr. DAC Prime - má optický výstup. takže int. zvuková karta/chip s S/PDIF je v tomto zamýšleném řešení pouze nic neovlivňující převodník. Je pro Dr. DAC Prime reálné, aby současně na optice přijímal data a posílal je po optice dál. A nebude pak Dr. DAC prime zase jen další digitální transporter?
Odpovědět0 0
Nebylo by pro ozvučení vzdálené zóny praktičtější spíš autonomní zařízení typu Logitech Squeezebox? Například Logitech Squeezebox Touch je za podobné peníze jako ESI Dr.DAC Prime a hraje po čertech dobře ...
Odpovědět0 0
Logitech dal do toho boxu dobré převodníky ale výsledek prý není dobrý. Je o tom dost studijního materiálu na českých hi-fi foréch. Ten Dr. DAC je za ty peníze dobrý ale jen pro někoho, tj. využije výstupy dvojice sluchátkových výstupů a podobně. Topaz je spíše o zájemce pro dvoukanálovou reprodukci z PC.
Odpovědět0 0
Mám trochu jinný LOGITECH a to Transporter s vynikajícím DACem. Prodává se pouze v USA za cenu cca 2000$ a musím říct, že hraje skvěle. Je pravda, že se jedná zcela o jinný typ Logitechu.
Recenze vycházejí také výtečně.
Recenze vycházejí také výtečně.
Odpovědět0 0
Máte nějaký link?
Odpovědět0 0
Transporter je vyrobek SlimDevices, nez je koupil Logitech. Recenze je treba zde: http://www.stereophile.com/mediaservers/207slim/
Vzdycky jsem po nem pokukoval, protoze ma nadherny design a uzasne itronove displeje. Bohuzel cena byla pro mne neakceptovatelna.
Vzdycky jsem po nem pokukoval, protoze ma nadherny design a uzasne itronove displeje. Bohuzel cena byla pro mne neakceptovatelna.
Odpovědět0 0
Logitech Transporter je opravdu jiná cenová kategorie, ale zvuk té ceně opravdu odpovídá.
Ohledně zvuku Squeezeboxů - nedávno jsme porovnávali Logitech Squeezebox Touch (7.000 Kč), Logitech Transpoter (60.000 Kč) a CD přehrávač NAD S500 (40.000 Kč). Pořadí od nejhoršího k nejlepšímu bylo: NAD S500, Touch a Transporter.
O něco lépe než Squeezebox Touch hraje o pár tisícovek dražší Squeezebox Duet. Oba na svou kategorii hrají výjimečně dobře a navíc mají velice slušné hodiny, které "utáhnou" i lepší externí DAC, takže kdo nechce dát 60 tisíc za Transporter, může koupit třeba Duet za 10 + nějaký slušný DAC za 20. Duet ale v pohodě stačí jako zdroj zvuku k stereo sestavě v kategorii 100 tisíc Kč za zesilovač a bedny (za obojí dohromady).
Ohledně zvuku Squeezeboxů - nedávno jsme porovnávali Logitech Squeezebox Touch (7.000 Kč), Logitech Transpoter (60.000 Kč) a CD přehrávač NAD S500 (40.000 Kč). Pořadí od nejhoršího k nejlepšímu bylo: NAD S500, Touch a Transporter.
O něco lépe než Squeezebox Touch hraje o pár tisícovek dražší Squeezebox Duet. Oba na svou kategorii hrají výjimečně dobře a navíc mají velice slušné hodiny, které "utáhnou" i lepší externí DAC, takže kdo nechce dát 60 tisíc za Transporter, může koupit třeba Duet za 10 + nějaký slušný DAC za 20. Duet ale v pohodě stačí jako zdroj zvuku k stereo sestavě v kategorii 100 tisíc Kč za zesilovač a bedny (za obojí dohromady).
Odpovědět0 0
Tento logitech se neprodaval pouze v USA ,dal se sehnat i v Cr. Prestal se jiz vyrabet a vyprodejova cena v USA byla kolem 1000 dolaru. V Anglii kolem 1000 Liber
Odpovědět0 0
Ještě se vyrábí jen s tím rozdílem, že na čelním panelu již není multifunkční ovládání "joystick" jinak vše stejné jako původní a nedá se koupit v ČR (teda klasickou cestou :-)) překupníci dovezou vše jen za jiné ceny
Odpovědět0 0
Opticky S/PDIF (Toslink) ma omezeni na vzdalenost myslim jen par metru. Je to multimodove plasticke vlakno a LED. Presnou maximalni delku neznam. Dr. DAC muze teoreticky eliminovat jitter optickeho vstupu na optickem vystupu, pokud pouziva reclocking svym zdrojem hodin. Jestli je lepsi digitalni audio pres S/PDIF, nebo USB lze tezko rict. V tomto pripade vyhral S/PDIF, ale pri pouziti jineho USB audio receiveru muze byt situace jina.
Odpovědět0 0
U interni zvukovky zalezi, jak ma provedenou casovou zakladnu, ze ktere generuje S/PDIF vystup. V pripade elektrickeho vystupu bude take dulezita vystupni impedance 75ohmu, vlastnosti vystupniho budice (napeti kolem 0.5Vpp) a vlastnosti vystupniho pulsniho transformatoru (pokud je pouzity). K tomu by mel byt spravny kabel s impedanci 75 ohmu a take spravne prizpusobeny vstup S/PDIF dekoderu (vetsinou soucast DAC). Pres elektricky vystup je mozne vetsinou posilat az 24bit/192kHz. Optika je omezena na 24bit/96kHz, protoze bezne dostupne opticke prijimace vetsi rychlost nezvladaji.
Odpovědět0 0
Jestli se nepletu, tak přímo tohle činí ten modul Proxima Centauri.
Odpovědět0 0
A na čem Vaší drahou 1/2 posloucháte, že je to tak rozeznatelné??? ...když už CDDA nahrávky si o nějakých detailech mohou "nechat zdát"... Mám srovnání s Marantz CD-10 (a to je tedy setsakra dobrý přehrávač...) na bednách BW801 Matrix (jsou skvělé na vše, od zpěvu á capella přes klasiku až třeba po Rammstein;-) Každé hraje svým způsobem. Marantz má pevnější basy, ale HD2 je lepší v detailech. Ale je to jedno, protože CD jen málokdy poslouchám právě z výše uvedených důvodů.
Nechlubím se, že mám nejlepší sestavu na světě, ale když rozdíly jsou stěží znát i tak, jaké potom můžou být na sestavě z testu????? 8-O
Nechlubím se, že mám nejlepší sestavu na světě, ale když rozdíly jsou stěží znát i tak, jaké potom můžou být na sestavě z testu????? 8-O
Odpovědět0 0
To je opravdu zdroj "kvalitního" signálu, jemuž není v širém rovno... na úrovni osmdesátých let dvacátého století...:-DDD Jak posuzovat kvalitu poslechem zvuku, který nejvíce utpěl už prvotní konverzí masteru do CDDA??? Kdybyste použili aspoň SACD nebo nějakou nasamplovanou vinylovou desku...:-/
Odpovědět0 0
Ja bych CompactDisc uplne neodsuzoval. Vinyl ma jiste vetsi dynamiku, ale ja vidim nejvetsi problem v tom, ze vetsina CD ja namastrovana spatne. Z me sbirky CD je maximalne tak 10% dobre udelanych. Vetsina CD bud nevyuziva dynamiku a vyuzivaji treba jen 12 bitu. Jina pro zmenu jsou prebuzena a po vetsinu nahravky clipuji. Pak jsou i kombinace, kdy zvukar nahravku prebudi a jeste k tomu orizne. V posledni dobe se zase rozmahaji kompresory, kdy tiche pasaze vytahnou a hlasitejsi stlumi. Osobne povazuji za dobrou nahravku takovou, ktera vyuziva vsech 16 bitu a behem skladby dojde k oriznuti maximalne 3-5 ojedinelych spicek. Samozrejme by bylo hezke mit nahravky v SACD, pripadne PCM 96, nebo 192kHz/24bit, ale to jsou dost vyjimky. Pokud chci poslouchat nejakou svou oblibenou kapelu, tak si nemuzu moc vybirat. Ja mam vetsinou problem sehnat vubec nahravku na CD, pripadne FLAC v 16bit/44kHz. Dnes svet zije v MP3 bludu a vetsine lidi to bohuzel staci...
Odpovědět0 0
V podstatě máte bohužel pravdu ve všem, nedávno jsem na téma dynamiky četl docela dobrou studii http://www.audiodrom.cz/recenze/jak-to-vidime/117-road-to-hell.html Znám taky dobrá CD, ale přeci jen se píše rok 2011 a pokud budu testovat DAC, seženu si materiál v lepším rozlišení aspoň tedy pro účely testu... až takový problém to není...;-)
mp3 patří do pravěku vytáčeného připojení a pamětí 128MB, v PC mám jen 1 album v mp3, páč jinak sehnat nešlo... jinak to nechápu...:-(
mp3 patří do pravěku vytáčeného připojení a pamětí 128MB, v PC mám jen 1 album v mp3, páč jinak sehnat nešlo... jinak to nechápu...:-(
Odpovědět0 0
Tak a jsme u merita věci. CD formát vůbec není tak ztracený pokud je nahrávka adekvátně namasterovaná. Když tomu přidáte špičkový upsamling, tak to nezní nijak špatně a po digitálním zlém zvuku ani památky. Byť se s kvalitnm SACD nedá srovnávat,a le bohužel výběr je značně omezený:(.
Podobnou studii nebo spise clanek o ztrate rozliseni jsem videl take u zaznamu 24/96+. To bude asi ten největsi problem, pak je cekem jedno jestli mam shit na CD nebo SACD.
Podobnou studii nebo spise clanek o ztrate rozliseni jsem videl take u zaznamu 24/96+. To bude asi ten největsi problem, pak je cekem jedno jestli mam shit na CD nebo SACD.
Odpovědět0 0
Panebože. Rozsah audio CD je vyšší než původních nahrávek na analogových páscích! To, že někdo neumí adekvátně nahrát a připravit zvuk nesouvisí s možnostmi audio CD, které jsou pro lidský sluch zdaleka postačující!
Odpovědět0 0
Zaznam na analogovych pascich na civkovych magnetofonech je pochopitelne mnohem lepsi, nez zaznam na CD. Pro rychlosti pasku 9,53 cm/s je frekvencni rozsah 14-16kHz. Pro vyssi kvalitu se pouziva zaznam pri rychlosti 19,05 cm/s kde je frekvencni rozsah pres 20kHz. Uz v 60. letech se pouzivala pro kvalitni studiove zaznamy rychlost 38,1 cm/s, kde je frekvencni rozsah jeste vetsi. S prichodem kazet, kde je rychlost 4,76 cm/s se sirka pasma degradovala na 8-10kHz.
Pozdeji se preslo na lepsi materialy, takze se frekvencni rozsah zase zvetsil. Takze abych to shrnul, kvalitne nahrane studiove pasky svou kvalitou prevysuji CD a budou vhodne treba pro vzorkovani 24bit/96kHz.
Pozdeji se preslo na lepsi materialy, takze se frekvencni rozsah zase zvetsil. Takze abych to shrnul, kvalitne nahrane studiove pasky svou kvalitou prevysuji CD a budou vhodne treba pro vzorkovani 24bit/96kHz.
Odpovědět0 0
Nesmysl. Třeba zrovna ta ESI Prodigy HD2 (dříve Audiotrak) má svůj vlastní zdroj právě kvůli rušení. Pokud autor nevěří, ať si přijde moje HTPC poslechnout. Myslím to vážně:-P
Odpovědět0 0
Nesmysly hlásáte akorát vy:). Prodigy HD2 mám včetně jiných OZ a její změnu za Topaz poznal i moje dražší polovička při přehrávání svých songů. Nenašel jsem žádnou zvukovou kartu, která by byla schopna konkurovat dobrému DAC, a to jsem měl v počítačí ledacos od ESI nebo Lynx.
Odpovědět0 0
A na čem Vaší drahou 1?/2 posloucháte, že je to tak rozeznatelné??? ...když už CDDA nahrávky si o nějakých detailech mohou ?"nechat zdát?"... Mám srovnání s Marantz CD?-10 ?(a to je tedy setsakra dobrý přehrávač...?) na bednách BW801 Matrix ?(jsou skvělé na vše, od zpěvu á capella přes klasiku až třeba po Rammstein;?-?) Každé hraje svým způsobem. Marantz má pevnější basy, ale HD2 je lepší v detailech. Ale je to jedno, protože CD jen málokdy poslouchám právě z výše uvedených důvodů.
Nechlubím se, že mám nejlepší sestavu na světě, ale když rozdíly jsou stěží znát i tak, jaké potom můžou být na sestavě z testu????? 8?-O
Nechlubím se, že mám nejlepší sestavu na světě, ale když rozdíly jsou stěží znát i tak, jaké potom můžou být na sestavě z testu????? 8?-O
Odpovědět0 0
V současné době Audia Flight + Usher Mini Dancer... setsakra rozdíl oproti NADům:). Já třeba často a rád posluchám klasiku, která je občas nahraná velmi dobře a stačí i FLAC 16/44, ale samozřejmě vůbec nezpochybňuji přínos SACD nebo desek, oboje je ale hodně náročný koníček. Na SACD toho pro sebe moc nenajdu a to samé platí o FLAC s rozlišením 24/96, ale jsem rád když se poštěstí.
Rozdíl který vnímám já je především v tom, že mi to jako v případě HD2 nehraje jen mezi bednami a také ve "vypjatých" situacích se mi neslevá zvuk. Rozdíl byl asi hned patrný také na podstatně lepších spodcích. Pokud Vám HD2 stačí, tak jste štastný člověk a já Vám upřímně závidím, že peněženku nemusíte otevírat hloub:).
Marantz CD-10 zvukově neznám, ale jedná se o poměrně starší přehrávač spíše už spadající do vintage klasiky. Je pokud vím čistě 16/44 s jednobitovým převodníkem. Odstupy signál šum nebo dynamiky určitě nebudou zázračné. Nechci se tady přít, ale věřím, že dnes CD přehrávač okolo 15 tisíc tento stroj přehraje... a to vůbec nemluvím o opravdu slušných CDP s upsamlingem.
BW801 také znám, měl jsem možnost slyšet několikráte na Classe a Audionetech (monoblocích) a je to lahodné.
Rozdíl který vnímám já je především v tom, že mi to jako v případě HD2 nehraje jen mezi bednami a také ve "vypjatých" situacích se mi neslevá zvuk. Rozdíl byl asi hned patrný také na podstatně lepších spodcích. Pokud Vám HD2 stačí, tak jste štastný člověk a já Vám upřímně závidím, že peněženku nemusíte otevírat hloub:).
Marantz CD-10 zvukově neznám, ale jedná se o poměrně starší přehrávač spíše už spadající do vintage klasiky. Je pokud vím čistě 16/44 s jednobitovým převodníkem. Odstupy signál šum nebo dynamiky určitě nebudou zázračné. Nechci se tady přít, ale věřím, že dnes CD přehrávač okolo 15 tisíc tento stroj přehraje... a to vůbec nemluvím o opravdu slušných CDP s upsamlingem.
BW801 také znám, měl jsem možnost slyšet několikráte na Classe a Audionetech (monoblocích) a je to lahodné.
Odpovědět0 0
Dobrý den, trochu mi chybí detailnější porovnání s ESI Dr. DAC prime (v závěru jen píšete, že testovaný DAC je nejlepší co jste poznal) a též tabulka "Kvalita zvuku na provizorní stupnici", která byla u recenze na ESI.
Odpovědět0 0
S tím žebříčkem to byl takový úlet. Ty žebříčky dobře vypadají v časopisech, ale fakt je, že se jen těžko komponenty dají takto hodnotit. Jestli se smíříte s tím, že Topaz Signature je o třídu lepší, tak to bude jednodušší.
Odpovědět0 0
Rozumím, děkuji za odpověď. Dovolím se ještě jeden dotaz.
Myslíte, že recentovaný DAC by výrazně zlepšil zvuk na tomto řetězci: interní zvuková karta Asus Xonar DX/XD + starší stereo zesilovač Pioneer A-204R + reprobedny Tannoy mercury m1 a příležitostně headsetová sluchátka AKG K 324 P? Respektive jestli by investice do něj měla smysl.
Myslíte, že recentovaný DAC by výrazně zlepšil zvuk na tomto řetězci: interní zvuková karta Asus Xonar DX/XD + starší stereo zesilovač Pioneer A-204R + reprobedny Tannoy mercury m1 a příležitostně headsetová sluchátka AKG K 324 P? Respektive jestli by investice do něj měla smysl.
Odpovědět0 0
Určitě vyplatí, ale je ptořeba se smířit s tím, že partnerem pro tento DAC je spíše zesilovač okolo 20-30 tisíc korun a to samé platí o reproduktorech. Jinými slovy jakmile koupíte Topaz budete za pár týdnu pošilhávat po novém zesilovači a repro. Mercury M1 jsou dobré v rámci své třídy, ale první co bych zlepšil je rozhodně zesilovač. Například Marantz PM6004, NAD C326 nebo čekat na nějaký starší hi-end ... teď třeba procházel inzerci starší Accuphase E-210 s krásným vintage vzhledem pod 20 tisíc.
Odpovědět0 0
Děkuji. Původně jsem zesilovač kupoval ke starým reprobedničkám, které mi zbyly z mikrověže JVC, takže jsem chtěl něco levného, s malým výkonem, co připojím k počítači.
Ale potom nastala spirála zlepšování, o které jste psal. Zjistil jsem, že ty bedničky najednou hrají dost mizerně a proto pořídil z druhé ruky Tannoy. A najednou mi přišlo, že s mým starým oblíbeným Sound Blasterem Live 5.1 + alternativními Kx ovladači hrají Tannoy nevalně a tak jsem pořídil nepříliš drahého Xonara DX a zase slyšel zlepšení. :-)
Nejsem hifista, na audiotechniku mám velmi omezený rozpočet, proto jsem vylepšoval jen pozvolna po malých krůčcích. Ale Vaše odpovědi si uložím pro budoucí inspiraci.
Ale potom nastala spirála zlepšování, o které jste psal. Zjistil jsem, že ty bedničky najednou hrají dost mizerně a proto pořídil z druhé ruky Tannoy. A najednou mi přišlo, že s mým starým oblíbeným Sound Blasterem Live 5.1 + alternativními Kx ovladači hrají Tannoy nevalně a tak jsem pořídil nepříliš drahého Xonara DX a zase slyšel zlepšení. :-)
Nejsem hifista, na audiotechniku mám velmi omezený rozpočet, proto jsem vylepšoval jen pozvolna po malých krůčcích. Ale Vaše odpovědi si uložím pro budoucí inspiraci.
Odpovědět0 0
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste] mám na prodej tento zesilovač, je zánovní. Pokud budete chtít ozvěte se a udělám Vám cenu. Nebo rovnou s CD za cenu, která se neodmítá:)
Odpovědět0 0
Je pravda, že rozhodující na zvukový projev je sladění celé sestavy. Na mé sestavě zní CARAT Topaz Sig. výborně a celková sestava netrpí na neduhy v článku popsané. Naopak mé Hifi sestavě zmíněný zvuk sluší. Při slepém testu s NAD S500 dokonce nedošlo k rozpoznání co hraje. Koncová sestava v relaci 250tis. Chci jen potvrdit vhodnost čapnout DAC a otestovat v hi-fi studiu.
Odpovědět0 0
Ty popisované neduhy byly pro AKG-701 s NADy C275+C165 to hraje také výborně. Ale věřím, že když by se naroubovalo na analytičtější zesilovač a bedny, tak může být ostrý.
Odpovědět0 0
Dočetl jsem po "zurčící horskou bystřinu" pak jsem toho musel nechat ze zdravotních důvodů, hrozilo že mě trefí šlak.
Když chcete testovat audio techniku a má to být co k čemu, tak si prosím k tomu opatřete odpovídající techniku a předložte změřená fakta, nikoliv průpovídky na úrovni ženských časopisů.
Pokud je redakce chudá, může výstup alespoň nasamplovat na vstupu nějaké referenční zvukovky 24 bit 192 kHz, i to by bylo lepší než tohle.
Když chcete testovat audio techniku a má to být co k čemu, tak si prosím k tomu opatřete odpovídající techniku a předložte změřená fakta, nikoliv průpovídky na úrovni ženských časopisů.
Pokud je redakce chudá, může výstup alespoň nasamplovat na vstupu nějaké referenční zvukovky 24 bit 192 kHz, i to by bylo lepší než tohle.
Odpovědět1 0
Jenomže poslech hudby nejsou grafy:) ... k čemu jsou dokonale testy linearity, když ve výsledku je to neposlouchatelne. Na vas je videt, ze jste zrejme technik a k hifi jste nikdy necuchnul. Prostor zobrazeny v dobre nahravce totiz nenamerite, to same plati o charakteru zvuku.
P.S. - Ale chapu, take mam obcas spatnou naladu.
P.S. - Ale chapu, take mam obcas spatnou naladu.
Odpovědět1 1
Člověče nešťastná! To, co nenaměříte, neexistuje a jedná se jen výplod vašeho mozku. Asi jako diamanty posázené a za úplňku splétané audio kabely zlepšující předozadní prostor... :-/
Odpovědět1 1
Zajímavá teorie, poučte mě, co byste chtěl naměřit a jak byste se podle toho dále rozhodoval:) ... tady ovšem nikdo nehovoří o "za úplňku splétaných audio kabelech" člověče:). Jenže vnímání zvuku a je podstatně komplexnější a to už nemluvím o osobních preferencích.
Odpovědět0 0
Dva nesmiřitelné tábory se střetly. Ale bez měření by tato zařízení ani nefungovala, je hloupost je zavrhovat. Stejně tak by se neměl vynechávat ani poslech.
Změřit by bylo dobré THD na celém frekvenčním průběhu, IMD a ideálně i výstupní impedanci sluchátkového zesilovače. Ale to už je značně za hranicemi zájmu tohoto serveru - ...vše ze světa počítačů...
Změřit by bylo dobré THD na celém frekvenčním průběhu, IMD a ideálně i výstupní impedanci sluchátkového zesilovače. Ale to už je značně za hranicemi zájmu tohoto serveru - ...vše ze světa počítačů...
Odpovědět0 0
Jestli nevíte, co u audio signálu měřit, pak naopak já nevím, co si o vašich recenzích myslet...
Nicméně k vaší poznámce, že vnímání zvuku je komplexní a subjektivní. Ano, to jistě je. Ovšem úlohou D/A převodníku v celém poslechovém řetězci je býti neutrálním převodníkem mezi digitální a analogovou reprezentací signálu. Ideální převodník (stejně jako zesilovač, kabely, sluchátka a podobně) informaci v signálu obsaženou nemění, nic nepřidává ani neubírá. A to je samozřejmě zcela exaktně měřitelné. O kvalitě daného přístroje to poté řekne mnohem více, než ten Váš subjektivně zabarvený zurčící potůček, či co...
Nicméně k vaší poznámce, že vnímání zvuku je komplexní a subjektivní. Ano, to jistě je. Ovšem úlohou D/A převodníku v celém poslechovém řetězci je býti neutrálním převodníkem mezi digitální a analogovou reprezentací signálu. Ideální převodník (stejně jako zesilovač, kabely, sluchátka a podobně) informaci v signálu obsaženou nemění, nic nepřidává ani neubírá. A to je samozřejmě zcela exaktně měřitelné. O kvalitě daného přístroje to poté řekne mnohem více, než ten Váš subjektivně zabarvený zurčící potůček, či co...
Odpovědět0 0
To byl spíše rýpanec. Měření určitě dokáže ledacos odhalit, ale nepovyšoval bych v tomto případě nad slovní hodnocení. Kdybychom testovali high-endový zesilovače,u kterého je žádoucí, aby skutečně pouze a jenom zesiloval, pak to chápu. Co ale s plejádou lampových zesilovačů, CPD co se snaží znít jako gramofon a gramofony samotnými... a přesto jsou oblíbené. Když nebude THD ideální podle grafu, pak co? Přijde na řadu poslech a komentář? Nebo komponentu shodíte ze stolu, že je špatná? Doufám, že si rozumíme.
Nejsem tedy primárně proti měření, ale nebudeme se do něj pouštět, kdy si na něj netroufají nebo jej nedělají ani renomované časopisy přímo zaměřené na audio.
Nejsem tedy primárně proti měření, ale nebudeme se do něj pouštět, kdy si na něj netroufají nebo jej nedělají ani renomované časopisy přímo zaměřené na audio.
Odpovědět0 0
Tento přístup mi přijde v kontextu technické magazínu jako přinejmenším smutný. Již se těším kupříkladu na recenzi procesoru, v které se dozvíme, že AMD sice počítá zřejmě o něco pomaleji (čistě subjektivně, neboť měřit to nebudeme), ale ty výsledky jsou jakoby průzračnější a přístup k paměti je prostornější.
Zvláštní je, že třeba redaktorům GSMArena.com stojí za to měřit parametry audiobvodů i u mobilů. Ale specializovaný D/A převodník holt budeme popisovat jazykem Shakespearovým.
Doufám, že si rozumíme...
Zvláštní je, že třeba redaktorům GSMArena.com stojí za to měřit parametry audiobvodů i u mobilů. Ale specializovaný D/A převodník holt budeme popisovat jazykem Shakespearovým.
Doufám, že si rozumíme...
Odpovědět0 1
Podívejte, není vyloučeno, že se tak v budoucnu stane... teď začínáme a je třeba, ať si sednou všechny věci. Nechci být protivný, ale GSMarena díky své čtenosti v milionech RU operuje s trošku jiným rozpočtem:)
Odpovědět1 0
Jednoduche a rychle mereni je mozne provest pomoci nejake kvalitni zvukovky a propojenim jejiho vstupu s vystupem D/A prevodniku. Pro Windows je k dispozici Rightmark Audio Analyser
http://audio.rightmark.org/index_new.shtml ktery se bezne pouziva pri testech zvukovek. Zmeri spoustu parametru, THD, dynamicky rozsah, SNR apod. uplne automaticky. Umi vygenerovat prehledne tabulky a grafy s vysledky. Take obsahuje hodnoceni typu good, excellent apod. Je k dispozici zdarma, ale ma i komercni verzi. Podrobnosti licence neznam. Pod linuxem je skvely software Baudline http://www.baudline.com/ , ktery umi Fourierovu analyzu a mereni spousty parametru v realnem case. Je to take vyborne na analyzu kvality nahravek pouhym pohledem na vystup z fourierky. Bohuzel to odpovida presne tomu, co clovek pak slysi ;-)
http://audio.rightmark.org/index_new.shtml ktery se bezne pouziva pri testech zvukovek. Zmeri spoustu parametru, THD, dynamicky rozsah, SNR apod. uplne automaticky. Umi vygenerovat prehledne tabulky a grafy s vysledky. Take obsahuje hodnoceni typu good, excellent apod. Je k dispozici zdarma, ale ma i komercni verzi. Podrobnosti licence neznam. Pod linuxem je skvely software Baudline http://www.baudline.com/ , ktery umi Fourierovu analyzu a mereni spousty parametru v realnem case. Je to take vyborne na analyzu kvality nahravek pouhym pohledem na vystup z fourierky. Bohuzel to odpovida presne tomu, co clovek pak slysi ;-)
Odpovědět0 0
Předpokládám, že optimální zvukovka je např. Lynx? Zkusíme pozjišťovat kolik by podobná investice stála včetně licence.
Odpovědět0 0
O tom ted nemam moc prehled. Mozna nejaka lepsi varianta Asus Xonar, nebo drive treba karty TurtleBeach. Take pry neni spatna externi zvukovka E-MU 0404 USB za cenu kolem 4500,- Kc. Na USB 2.0 zvlada vzorkovani 192kHz/24bit.
Odpovědět0 0
Na měření postačí esi juli@. E-MU 0404USB mám, ale pro měření bych ji nedoporučil.
Odpovědět0 0
Nemělo by být náhodou měřicí zařízení alespoň o řád lepší než měřené zařízení? Mě by se zdálo trošku zvláštní zkoušet měřit kvalitu DA převodníku v DACu za 10 tisíc Kč pomocí AD převodníku ve zvukovce za čtvrtinovou cenu. Nenaměří se takto spíš zkreslení, šum a spol. AD převodníku v "měřicí" kartě?
Odpovědět0 0
V ideálním případě ano. Ale AP SYS2722 není zrovna ekonomickým řešením - a Juli@ je rozhodně schopnější, než tvrdí její cena. Pár měření s ní je zde - http://www.customworks.cz/audio-buffer/
Odpovědět0 0
Připojím se na stranu pana Štefka. Za prvé ono krtitizovat něčí články je velmi jednoduché. Zkuste si taky někdy něco napsat a publikovat to. A pak ještě čelit kritice. Já tu zkušenost mám a vím, že to není nic jednoduchého. A za druhé. Co člověk to názor. Mě jsou osobně grafy zcela k ničemu. Prošlo mi rukama spoustu zvukových karet a DACů a mnohé se holedbaly neuvěřitelnými parametry a výsledek? Např. EMU 1616m, zkuste se někdy podívat na její papírové parametry. Úžasné a realita? Za ty peníze nic moc. A takto můžu jmenovat další a další. Jediného čeho se pak dotyčný může dočkat je např. tvrzení, že např. sluchátka AKG K70x mají málo basů, ostré výšky apod. A čím to asi bude, když grafy vykazují idealní hodnoty? Doba kdy kupuji výrobky na základě měření je pryč. Teď je pro mě rozhodující parametr jestli se mi to líbí. Možná máte pravdu, že na tomto fóru by měly být recenze koncipované trošku jinak, ale hudba potažmo zvukový řetězec není procesor a měl by být posuzován trošku jinak. Jsem rád, že se najdou lidé co mají odvahu napsat i jinou recenzi než, že takový či makový počítač je lepší i horší. Proto panu Štefkovi tímto ještě jednou děkuji a přeji mu ať se nenechá ničím odradit.
Odpovědět2 0
Váš argument o možnosti kritiky je poměrně lichý. Když vám v restauraci přinesou zkyslou svíčkovou, tak ji také nebudete kritizovat, protože sám nejste kuchař?
Problém s tímto slovním hodnocením je ten, že je extrémně subjektivní. Když autor kupříkladu napíše, že přednes je silně basový, tak to znamená co? Plus 3 dB v pásmu okolo 120 Hz, nebo +5 dB? A zurčící bystřina by se dala kvantifikovat jak? Myslíte, že si bystřinu představují všichni lidi na světě stejně? Proto jsou důležitá měření a jejich výstupy v podobě snadno porovnatelných čísel a grafů. Navíc se tím člověk rázem oprostí od sebeklamu v podobě psychiky. Ono stačí kolikrát stejnou věc přelepit jinou cenovku a hned má člověk pocit, že to hraje lépe. Slovní hodnocení (i barvité) samozřejmě má svůj význam, ale měl by to být spíš doplněk exaktních fakt pro jejich snadnější interpretaci a "polidštění" strohých údajů. Pokud ale ta fakta kompletně chybí a zůstává jen soupis jakýchsi dojmů ovlivněných bůhvíčím (předpokládám, že i autor je pouze člověk), pak je to důvod k zamyšlení. Já panu Štefkovi také přeji, aby se nenechal odradit, neboť recenzí audio hardwaru je na českém webu poměrně málo. Jen by bylo fajn, kdyby to příště zkusil i na trochu techničtější úrovni.
Problém s tímto slovním hodnocením je ten, že je extrémně subjektivní. Když autor kupříkladu napíše, že přednes je silně basový, tak to znamená co? Plus 3 dB v pásmu okolo 120 Hz, nebo +5 dB? A zurčící bystřina by se dala kvantifikovat jak? Myslíte, že si bystřinu představují všichni lidi na světě stejně? Proto jsou důležitá měření a jejich výstupy v podobě snadno porovnatelných čísel a grafů. Navíc se tím člověk rázem oprostí od sebeklamu v podobě psychiky. Ono stačí kolikrát stejnou věc přelepit jinou cenovku a hned má člověk pocit, že to hraje lépe. Slovní hodnocení (i barvité) samozřejmě má svůj význam, ale měl by to být spíš doplněk exaktních fakt pro jejich snadnější interpretaci a "polidštění" strohých údajů. Pokud ale ta fakta kompletně chybí a zůstává jen soupis jakýchsi dojmů ovlivněných bůhvíčím (předpokládám, že i autor je pouze člověk), pak je to důvod k zamyšlení. Já panu Štefkovi také přeji, aby se nenechal odradit, neboť recenzí audio hardwaru je na českém webu poměrně málo. Jen by bylo fajn, kdyby to příště zkusil i na trochu techničtější úrovni.
Odpovědět0 0
Pořád tu naražíme na to, že solidní nástroje na měření stojí v okolo 100k a výše:). Zvukovka samotná nestačí, ne u DAC s vlastnostmi o řád lepšími. Uvidíme, třeba na něco příjdem.
Odpovědět0 0
Co se týče určitých informací tak mají možná lepší vypovídající hodnotu, ale případný recenzent se zde bude potýkat se dvěma věcmi. 1. Disponuje potřebným měřícím zařízením? 2. Jakou vypovídající hodnotu má takové měření. Ano slovní popis typu lepší podání prostoru, přednes silně basový naráží přesně na ten problém který jste zmínil, ale. Můžu uvést jednoduchý příklad např. dvou sluchátek, které mám doma a to. ER6i v Shure se315. Našel jsem informaci, že mají podobnou charakteristiku v dolním pásmu: http://graphs.headphone.com/graphCompare.php?graphType=0&graphID[]=3261&graphID[]=753 Dotyčný si může říct, že hrají velmi podobné (v tomto pásmu). Bohužel tomu tak není. Ten rozdíl je tak výrazný, že se o nějaké podobnosti nedá vůbec hovořit. Takže jak z toho ven? Slovní popis, který musí vycházet i z jisté zkušenosti čtenáře? Hovořím o porovnávání více různých věcí. Nebo grafy, které jak vidno mají spornou vypovídající hodnotu? Možná je řešením do případné recenze nakopírovat tyto informace, kterých je na netu dost, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, ale k čemu to povede? :)
Odpovědět0 0
Pominu-li fakt, že zrovna u sluchátek záleží ve velké míře i na jiných aspektech (např. usazení v uchu), pak u zmiňovaných průběhů vidím rozdíl asi 3 dB, což není zrovna málo. Mimo to frekvenční charakteristika není jediný měřitelný parametr. Slovní hodnocení je dobrý doplněk, ale měření je pořád základ.
Odpovědět0 0
Grafy ne, dnes jsou daleko komplexnější metody. A taky je potřeba rozlišovat, co hraje "příjemně" a co "věrně" (tedy kde výstup = zesílený vstup a pokud možno ani nepatrné % navíc ani "namíň"...). I mně hrají lampy libě, ale s věrným zvukem to moc společného nemá...;-)
Odpovědět0 0
<cite>?"věrně?" ?(tedy kde výstup = zesílený vstup)</cite>
Pěkné, jen si nevzpomínám, že bych někdy viděl zařízení, u kterého takové výsledky byly uváděny. Vždy existuje rozdíl (nemyslím požadované zesílení) mezi vstupem a výstupem a potom lze navrhnout nekonečné množství charakteristik, z nichž žádná nebude beze zbytku charakterizovat rozdíl. Ano, bude-li to situace umožňovat, mělo by měření s nějakou interpretací být zařazeno, ale recenze, kde bude jen měření, bude prakticky k ničemu.
Pěkné, jen si nevzpomínám, že bych někdy viděl zařízení, u kterého takové výsledky byly uváděny. Vždy existuje rozdíl (nemyslím požadované zesílení) mezi vstupem a výstupem a potom lze navrhnout nekonečné množství charakteristik, z nichž žádná nebude beze zbytku charakterizovat rozdíl. Ano, bude-li to situace umožňovat, mělo by měření s nějakou interpretací být zařazeno, ale recenze, kde bude jen měření, bude prakticky k ničemu.
Odpovědět0 0
Děkuji za velmi pěknou a povedenou recenzi. Z jistými obavami jsem četl pasáže pojednávající o USB. Každopádně jste to zvládl bravůrně a nepouštěl jste se moc na tenký led. :) Jak jste zde již zmínil AKG K70x je důstojnějším partnerem spíš Casea nebo Benchmark. Právě druhý jmenovaný vlastním a v kombinaci s AKG K702 si ho vychutnávám. Bohužel v době kdy jsem si jej pořizoval jsem neměl moc možnost srovnání, tak to byla koupě více méně na slepo. Přes různé i rozporuplné názory na netu jsem s ním spokojen a tato kombinace mi velmi vyhovuje. Bohužel něco za něco a tím je v případě DAC1 USB cena. :( Výhodou je možnost připojení na monitory, kterou také využívám. Co se týče komunikace USB vs. PC tak Benchmark používá TAS1020B.
Odpovědět0 0
Dobrý den, děkuji za pochvalu. Také hledám dokonalé řešení a přiznám se, že zatím přemýšlím o modifikované ESI Julia s upraveným optickým výstup a Case Lyra Digital mk2. Ve výsledku to vyjde stejně jako Benchmark. Nevěřím, že se povede z USB někdy udělat dokonalé vedení audio signálu, ale třeba mě někdy něco přesvědčí.
Odpovědět0 0
Pouzity prevodnik PCM1792A je papirove opravdu spickovy. Ma skvely odstup signal/sum a symetricky vystup. Bohuzel se jedna o dalsi, dnes tak moderni delta/sigma prevodnik s prevzorkovanim. Ja osobne preferuji prevodnik typu R-2R bez prevzorkovani, ktery je mnohem mene citlivy na jitter. Dnes uz se dela asi jediny PCM1704 jednokanalovy 24bit/96kHz. Dale digital controller CS8416 je obycejny S/PDIF dekoder, jehoz vystupem je standardni I2S sbernice pro prevodniky. Je trosku hure odolny vuci jitteru s/pdif signalu, nez treba obvod od TI DIR9001. Pokud ma ovsem DAC svuj zdroj hodin TCXO (vyhrivany krystal) s velkou presnosti, mel by se jitter uplne eliminovat. Schema ovsem neznam. Pouzity USB prijimac TE7022L umi jako jeden z mala frekvenci 96kHz/24bit. Myslim, ze ma jako vystupy analogovy, S/PDIF a I2S. Otazka je, jestli pouzili S/PDIF vystup, ktery prohnali skrz S/PDIF dekoder CS8416 do prevodniku pres I2S, nebo jestli pouzili rovnou I2S. Existuji podle mne lepsi USB prijimace od TI (BurrBrown), napr. PCM2706, ktery ma take analogovy, S/PDIF a I2S vystup. Bohuzel se delaji jen do 48kHz. Pouziti USB izolatoru AD4160 je dobry napad, protoze se tim eliminuji pripadne zemni smycky mezi pocitacem a zesilovacem. Muze ovsem trochu zhorsovat jitter. Operaky a kondenzatory jsou OK. Celkove si myslim, ze za zmrseni zvuku hlavne na vysokych frekvencich muze spatne potlaceni jitteru digitalniho signalu a nasledna velka citlivost na nej v prevodniku. Snazim se vyrobit prevodnik s jeste lepsimi parametry za mene penez a dari se mi to zatim se stridavymi uspechy :-) http://www.pavouk.org/hw/modulardac/
Odpovědět0 0
Díky za super příspěvek.
ad zvuk ) zdá se, že za to může opravdu přenos přes USB, protože když se DAC připojí na slušný optický výstup, tak se zvuk jakoby uklidní a ubude zrnitosti na výškách. Někdo možná řekně, že jsem hnidopich, ale 701 to odhalují poměrně jasně.
ad izolátor ) můžete nějak rozvést proč by měl ten galvanický izolátor mít vliv na jitter?
Rád bych ještě vyzkoušel CARAT-T2 jako převodník na SPDIF z USB. P. Holcner z Melissy na to pěje ódy, ale třeba naopak p. Vrána z Casea vřele nedporučuje.
Jsem strašně moc zvědavý právě na Casea Lyra Digital mk2 a snad také Benchmark DAC1 pro USB.
ad zvuk ) zdá se, že za to může opravdu přenos přes USB, protože když se DAC připojí na slušný optický výstup, tak se zvuk jakoby uklidní a ubude zrnitosti na výškách. Někdo možná řekně, že jsem hnidopich, ale 701 to odhalují poměrně jasně.
ad izolátor ) můžete nějak rozvést proč by měl ten galvanický izolátor mít vliv na jitter?
Rád bych ještě vyzkoušel CARAT-T2 jako převodník na SPDIF z USB. P. Holcner z Melissy na to pěje ódy, ale třeba naopak p. Vrána z Casea vřele nedporučuje.
Jsem strašně moc zvědavý právě na Casea Lyra Digital mk2 a snad také Benchmark DAC1 pro USB.
Odpovědět0 0
Jitter muze byt zpusoben nejakou nelinearitou na prenosove ceste, takze treba i mizerny USB kabel muze mit na nej vliv. Ten izolator, jak jsem pochopil je hromada miniaturnich transformatoru s tvarovaci vystupu. Podle mne muze na nem take vznikat nejaky drobny jitter na zaklade prenasenych dat, pripadne na prizpusobeni k pripojenemu kabelu. Ale ten kabel bude mit patrne vetsi vliv. Asi nejdulezitejsi bude schopnost USB receiveru absorbovat jitter. TI se chlubi u svych cipu technologii Spact, ktera ucinne potlacuje jitter. Bohuzel se mi zatim nepodarilo sehnat obvod TE7022, takze nemam porovnani s obvody od Texasu.
Odpovědět0 0
USB má nepochybně spoustu nectností, ale vliv na jitter přenášeného audio signálu má nulový, galvanické oddělení USB dtto. Pochopitelně že po elektrické stránce USB kabelu se jitter vyskytuje trvale, ale tento je zcela odstraněn na úrovni bufferování audio dat, které tam musí být tak jako tak i z principu funkce USB.
Odpovědět0 0
Nemáte pravdu bohužel:). Buffer samotný nestačí stále zde potřebujete PPL, protože bez určení clock rate vysílače (v našem případě počítač) zjistíte, že tento buffer je buď prázdný nebo v extrému přeplněný. Jinými slovy potřebuji se maximálně synchronizovat se zdrojem. Na internetu je toho ale o této problematice dost a dost.
Jaký by jinak měly smysl konstrukce Benchmark DAC1, kde se snaží potlačit jitter v celém slyšitelném pásmu skrz vícestupňové PPL závěsy (právě frekvence 2-4 kHz dělají největší bordel a jsou maximálně slyšitelné).
Jaký by jinak měly smysl konstrukce Benchmark DAC1, kde se snaží potlačit jitter v celém slyšitelném pásmu skrz vícestupňové PPL závěsy (právě frekvence 2-4 kHz dělají největší bordel a jsou maximálně slyšitelné).
Odpovědět0 0
Řekl bych, že jste měl na mysli spíše PLL (Phase Locked Loop), nikoli přepravní službu PPL...;-)
Odpovědět0 0
Samozřejmě PLL ... pořád mě to svádí psát PPL:)
Odpovědět0 0
Koncepce audio přenosu do externího zvukového převodníku pomocí USB trochu připomíná dvě auta „v záběru“ za sebou na tyčí – obě musí zabírat shodně, jinak je zle. Časový sled 16-bitových vzorků napětí v počtu 44100 za vteřinu získaný buď přímo z wav, flac, ape nebo dekompresí ztrátových formátů je vysílán za použití hodin počítače do USB a dopravován do externího DAC. Data posílaná do USB představují zrekonstruovaný signál, k jejich převodu na analogovou podobu stačí tupý převodník z odporové kaskády. USB systém není pro přenos tohoto typu dat vhodný, protože negarantuje časové parametry doručení. Pomocná synchronizace PC jako generátoru a lepšího převodníku s vlastními hodinami pomáhá, ale není samospasitelná. Korekční mechanismy eliminující časovou nepredikovatelnost USB přenosu a nekvalitu PC hodin high-end DAC připomínají černou magii.
Přitom ona prvotní fáze generování časové posloupnosti audio vzorků počítačem je při použití DAC s vlastním hodinovým generátorem zbytečná a dokonce silně kontraproduktivní.
Každý chytřejší externí DAC dostává info o datech a ty si „opravuje“.
Pokud by byl takovýto DAC upraven tak, aby autonomně generoval analog z kruhového bufferu a pomocí interních hodin se po bufferu posouval, úkolem USB by bylo pouze udržovat buffer v DAC rozumně plný. Limitujícím faktorem by bylo použití speciálního přehrávače a patrně ovladače, který by obcházel audio systém OS. Osobně si myslím, že takováto koncepce by využila flexibilitu připojení přes USB a nevidím jediný důvod k tomu, aby byl výsledný zvuk horší než při použití optiky.
Přitom ona prvotní fáze generování časové posloupnosti audio vzorků počítačem je při použití DAC s vlastním hodinovým generátorem zbytečná a dokonce silně kontraproduktivní.
Každý chytřejší externí DAC dostává info o datech a ty si „opravuje“.
Pokud by byl takovýto DAC upraven tak, aby autonomně generoval analog z kruhového bufferu a pomocí interních hodin se po bufferu posouval, úkolem USB by bylo pouze udržovat buffer v DAC rozumně plný. Limitujícím faktorem by bylo použití speciálního přehrávače a patrně ovladače, který by obcházel audio systém OS. Osobně si myslím, že takováto koncepce by využila flexibilitu připojení přes USB a nevidím jediný důvod k tomu, aby byl výsledný zvuk horší než při použití optiky.
Odpovědět0 0
Nevím, jestli jsem zcela pochopil Váš příspěvek, ale nepsal jsem nic, co by odporovalo...naopak jsem zastáncem toho, že USB pro hi-end není vhodnou cestou. Btw. co to o čem píšete v závěru ... kernel streaming by mohl stačit.
Odpovědět0 0
Zdravim, diky za recenzi i tuto diskusi. Zda se mi, ze nekteri vyrobci se snazi prijit s resenim pro USB, ktere by melo byt na kvalitativne vyssi urovni... Viz USB Audio Class 1 & 2 (http://www.cambridgeaudio.com/assets/documents/Audiophiles_guide_to_bit_perfect_USB_Audio_October_2011.pdf), s jehoz implementaci prisel nedavno CambridgeAudio (DacMagic Plus) a tez m2tech hiface+evo, a jiste mnozi dalsi i celkem drive (napr. Ayre QB 9, ale to uz jsme cenove jinde). Nechystate se na recenzi a porovnani tohoto reseni, mohlo by byt zajimave obzvlaste na tomto serveru...?
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
